Feminismus, veganství, genderismus… Nesourodá označení jistých jevů, která by se pracovně dala zastřešit pojmem „hnutí“. Ovšem přestože nesourodá, generalizuji je jedním pojmem proto, že nesou určité společné rysy, v tomto případě mi jde o jev následující. Ve své době byla jakýmsi alternativním způsobem ke světu, dosud nevídaným, mnohá z nich až skoro nezbytná pro demokratické fungování společnosti. Ve svém zárodku by se dala přirovnat k mladému člověku, který zkouší hranice svého bytí, překonává limity své i předem stanovené společností a tlačí svou mladistvou energií hlavou proti zdi. Opatrně a nesměle.
Nyní je mnoho z nich běžnou součástí našeho dnešního světa, což se jistě nedá považovat za nežádoucí jev, nicméně tenkrát mladý člověk nabyl svého sebevědomí a zakořeněn pevně v zemi prorůstá. Kdysi krásné a spíše prospěšné okrasné rostliny začaly bourat zdi okolních budov. Tato v lecčems liberální hnutí přišla jako možnost nového názoru a stala se důkazem, že neexistuje jen jedna cesta a že každý názor má svou hodnotu. Což je právě jeden z důvodů, proč bych je považovala za v demokratickém světě opodstatněná. Problém nastal v jistém bodu, kde někdo zapomněl na onu pluralitu názorů, na možnost alternativy. Tato hnutí ji přinesla a nyní jinou nepřipouští. Je jedno, jestli budeme brát za „normální“ vegetariánství, veganství, frutariánství či „všežravectví“, dnes už lze asi jen těžko říct, že poslední možnost je většinovou. Jde o to, že to jsou všechno jisté alternativy životního stylu, a ačkoliv si členové těchto stravovacích skupin ze sebe navzájem tropí různé žertíky, nemá nikdo právo někomu něco předepisovat či zakazovat, přestože je asi naprosto lidské považovat vlastní způsob života za nejlepší.
Velkou odezvu vyvolala kauza s (prý) genderově nevyváženou poezií Jiřího Žáčka. Nejsem sociolog, abych byla schopná říct, jak mě v 8 letech ovlivní, když mi někdo řekne, že jsem na světě, abych byla maminka. Předpokládám, že hlavním problémem zde je, že dětské slabikáře mají za cíl vzdělávat nové a nové generace, ale na co asi sakra děti v první třídě myslí? Četba má na nás určitě nepopiratelný vliv (těžko říct jak velký v tomto věku), ale když budou v úlohách matematických cvičebnic kupovat jablíčka a hruštičky jen děvčata, znamená to, že nakupovat chodí jen ženy?
Pointou není popřít, že jisté jevy v naší společnosti jsou nežádoucí, ať se týkají čehokoliv. Nedá se různým hnutím ani popřít jejich přínos, jak jsem již zmínila, stačí jen uvést jako příklad volební právo žen. A nechci dokonce ani říct všem aktivistům, aby nebojovali za svou věc. Stejně jako každý jedinec má právo na libovolný přístup k životu, mají na něj právo i lidé v jeho okolí. Zůstaňte prosím oněmi svěžími proudy v historii člověka, které dokazují, jak je člověk inteligentním a inovativním živočichem, který se přece jen od zvířete liší větším spektrem aspektů než jen řečí, ale nesnažte se být jediným možným. A omluvte mě, že pro svou osobu nebudu používat zájmeno „on“ či snad „ono“.